Běh je hitem posledních let. Zkuste si vybavit, kolik lidí z Vašeho okolí běhalo maraton při jeho prvním pražském ročníku v roce 1995. Běh dlouhý 42,195 km byl záležitostí pro užší skupinu vášnivých běžců, kteří se na závod připravovali dlouho dopředu. Kolik maratonských běžců máte ve svém okolí dnes? Počet účastníků se od roku 1995 více než ztřináctinásobil. Ze statistik je také při porovnání výsledků jednotlivých ročníků patrné, že časy absolutních vítězů jsou kratší, než tomu bylo v předchozích letech. Tedy že výkony profesionálních běžců se zrychlují a dobré umístění vyžaduje výrazně kratší čas. Zejména v ženské kategorii, kdy např. mezi ročníky 1996 a 2017 je rozdíl mezi časy výherkyň 15 minut a 36 sekund. Zajímavé ovšem je, že průměr počítaný z výkonů všech běžců se zhoršuje. Což znamená, že se stoupajícím počtem přihlášených se zvyšuje počet sportovců s horší výkonností či méně trénovaných. Zkrátka postavit se dnes na startovní čáru vzbuzuje v závodnících menší respekt než před lety, což u takto náročného závodu nemusí být vždy zdraví prospěšné.
“Za smrt běžce na půlmaratónu mohlo selhání srdce”, “Náhlá úmrtí maratonských běžců”, “Po ústeckém půlmaratónu zemřel po proběhnutí cílem mladý běžec” “Smrt na maratónu v Itálii, běžce nezachránil ani včasný zásah lékaře”. Tyto a další křiklavé titulky vídáme průběžně na stránkách novin či na internetu. Články o úmrtí běžců všech věkových kategorií v nás vzbuzují obavy vedoucí u některých k nedůvěře vůči sportu. Nebo je naopak odbýváme mávnutím ruky a dodatkem “Já se cítím skvěle, to se mě netýká”.
Na již poměrně častý fenomén kolapsů či přímo úmrtí během závodů (nejen běžeckých) se zaměřila nedávná studie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), jejíž kompletní shrnutí si můžete přečíst zde.
Studie přináší zajímavé údaje a čísla o běžcích pražského maratonu. U sledovaných běžců byla zachycena neléčená hypertenze, abnormální nálezy na ultrazvuku a další komplikace, o kterých před startem závodníci nevěděli. Po doběhnutí závodu mělo 70% sportovců poškozené srdce a přibližně čtvrtina poškozené ledviny. Ačkoli se u většiny jednalo pouze o dočasný stav, získané údaje jsou znepokojivé.
Výsledky studie vyvolaly obrovský mediální zájem a údiv ze strany sportovních nadšenců i amatérských závodníků. A to ačkoli shrnuje fakta, která jsou obecně známá dlouhá léta, avšak tentokrát v konkrétních číslech.
Srdce sportovce dlouhodobě upozorňuje na nutnost kardiologické prevence sportovců. Sport působí blahodárně na naše zdraví i psychiku, avšak je nutné k němu přistupovat zodpovědně. Jistě, doba sociálních sítí a aplikací, kde před přáteli sdílíte své sportovní výkony, střídmosti nepřeje a spíše nás nutí se překonávat a zacházet do extrémů. Fotografie s medailemi po dokončených závodech sklízí návykový úspěch a chvála našich virtuálních přátel nás hecuje k tomu zajít v příštím výkonu ještě dál. Součástí přípravy na závody by ale kromě samotného tréninku měla být i návštěva lékaře, který posoudí vaši způsobilost ke sportovním výkonům s ohledem na vaše zdraví a rodinnou anamnézu. Musíme znát a respektovat své limity a zdravotní stav, abychom si sportovním výkonem neubližovali. Nezacházet do extrémů, náročnost dávkovat s rozmyslem. Jen v takovém případě je sport zdraví prospěšný a je možné dosahovat lepších výsledků.